Naučíme vás i *vaše děti* pít více vody

Člověk je tvor, jehož organismus je z větší části tvořen vodou, tekutiny potřebujeme k látkové výměně, ke správné funkci ledvin a odplavování škodlivin. Bez vody nemohou fungovat žádné důležité orgány včetně mozku. Tělesná hmotnost dospělého člověka je tvořena z 50 -70 % vodou. U dětí je toto procento ještě vyšší, např. u batolat je to 75 - 80 %. Je jasné, že v různém věku života vzniká odlišná potřeba příjmu tekutin. Za den ztratíme díky tělesným procesům asi 2,5 litru tekutin. Lidské tělo si sice část umí metabolickými procesy vyrobit samo – asi 500 až 900 mililitrů, ale zbytek je potřeba doplnit nápoji a stravou. S nedostatkem vody se tělo nedokáže moc dobře vyrovnat. I pouhá pětiprocentní dehydratace je malér. Stačí k tomu, abychom pocítili problémy. Možná to i znáte – přehřátí, bolesti hlavy, únavě, poklesu výkonnosti a koncentrace a tak dále, to je jen začátek.

Jiný příjem tekutin bude mít mladý sportovec pohybující se v létě na hřišti a jiný třeba starší paní, která za den udělá jen pár kroků po svém bytě. Existuje však obecný vzorec výpočtu pitného režimu, který je odvozen od tělesné hmotnosti: váha v kg x 0,035 = denní potřeba tekutin v litrech. Za každých 11 kg nadváhy si připočtěte 0,25 litru. Pokud je tedy náš denní příjem tekutin mezi 1,5 až 2,5 litry, jsme pravděpodobně v rozumném rozmezí. Ohled berme na individuální režim, fyzické zatížení, sportovní aktivitu, potivost, teplotu prostředí, ve kterém se pohybujeme. Do příjmu tekutin se započítávají i tekutiny přijaté ve stravě, takže její vhodné složení dokáže výsledek také dost ovlivnit. Nejlepším ukazatelem dostatečného příjmu tekutin je barva moči. Pokud je světle žlutá, bez zápachu 5–7x denně, je vše v pořádku.

Máme na mysli závislost na pití vody. Pokud si s sebou všude nosíte velkou láhev s vodou, průběžně neustále popíjíte, zpozorněte. Jde o psychickou záležitost, kdy se pitím každých 10–15 minut uklidňujete. Vypít více než 4 litry tekutin denně může být i nebezpečné pro ledviny. Nejhorší je pro tělo nárazové pití. Pokud byste vypili během půl hodiny 10 litrů vody, ledviny nestačí odfiltrovat nadbytečnou vodu z krve, a tím dojde ke vzniku hypotonického prostředí (buňky vtahují dovnitř vodu), což představuje riziko např. pro mozkové buňky.

Někdy není vůbec snadné dostat do dětí dostatečné množství tekutin. Navíc dětský organismus potřebuje tekutin víc v přepočtu na kilo váhy v porovnání s dospělými, protože je tvořen větším podílem vody. Kolik by toho vaše dítě mělo vypít zjistíte nejlépe jednoduchým výpočtem. Na každé kilo váhy je vhodné, aby dítě vypilo 60 ml tekutin. Je-li váha dítěte třeba 28 kg, mělo by vypít asi 1,7 l. Započítáváme do toho i tekutiny v jídle. Při výběru vody pro děti je potřeba sledovat složení vody, zejména množství dusičnanů a dusitanů, těžkých kovů, množství minerálů, hodnota pH (aby voda nebyla kyselá s nízkým pH).

Děti a obzvláště ty nejmenší nepociťují žízeň jako dospělí, častokrát jsou jen mrzuté, plačtivé, unavené a je na nás rodičích, abychom rozeznali jejich potřebu. Důležité je podávat jim vodu v pravidelných intervalech po malých dávkách a nečekat až na akutní projevy žízně.

Čím je dítě mladší, tím více vody jeho tělo obsahuje a je zároveň nedostatečným přísunem tekutin také více ohroženo. Kapacita jeho močového měchýře je poměrně malá a je potřebné, aby dostávalo pít v pravidelných menších dávkách. Roční dítě potřebuje přibližně 1 až 1,5 litru tekutin, které dokáže částečně získat ze stravy a částečně doplnit právě pitím. V podstatě by každou hodinu, kromě spánku, mělo vypít cca 50 ml. Ideálním měřítkem je počet počůraných plínek (cca 5-6 na den).

Mateřské mléko je ideální a nejvhodnější základ pitného režimu děťátek minimálně do věku půl roku. Doplňování pitného režimu vodou v tomto věku je potřebné pouze při teplém počasí nebo zvýšené teplotě vašeho miminka. Pokud začínáme s přikrmováním, je vhodné začlenit do tohoto procesu také zaučování ke správnému pitnému režimu – zde platí jednoduché pravidlo – čistá voda je nejvhodnější volbou.

Voda, kterou pijí malé děti, má své doporučované hodnoty, neměla by mít rozhodně vyšší obsah minerálů než 500 mg/l. Většina vod s vyšším obsahem minerálů obsahuje více sodíku, je nutné pečlivě sledovat hodnoty dusičnanů a dusitanů, ale i fluoru, chloru, či jiných nežádoucích látek např. i v kohoutkové vodě. Je potřeba volit co nejměkčí vodu, kterou dětské tělo co nejjednodušeji zpracuje bez zatížení.

Chlor je prchavá látka, a tak by se zdálo, že by se varem měla odstranit. Spíše je však reálné, že vyprchá odstáním vody než jejím převařením. Existují studie, kde množství chloru ve vodě při převařování vzrostlo, nejmarkantnější nárůsty byly při převaření bez pokličky. Co se týče dusičnanů, ty se chovají stejně, odpařováním vody při převařování se jejich koncentrace ve výsledném nápoji zvyšuje. Zmiňované studie varují před 5 nebo 10 minutovým převařováním, protože může způsobit odpaření většího množství vody a tím i vyšší koncentraci potenciálních škodlivých látek (chlor, dusičnany, sodík) ve výsledném nápoji.